168.den-17.02.2009-úterý

Dnešek jsme doslova prováleli doma,já bez nálady,Adélka bez horečky,konečně,venku bláznivý počasí,chvilku modro,v dalším momentě fujavice a černý nebe,dneska jen kousek kytky,která mi doma dělá radost.

167.den-16.02.2009-pondělí

Dnešek-divný den,všechno se tak vleklo,Adélka opět zůstala doma s teplotou,já byla znovu u obvodáka a nic novýho,příští týden rewmatologie,dva měsíce doma a noha pořád oteklá,dneska taky návštěva šéfa s malým upozorněním,že je čas jít do práce,ale já to přece vím,tak asi nastoupím i s tou oteklinou,mohlo by se lehce stát,že pak už pro mě práce nebude,a to taky nejsou zrovna růžový vyhlídky,tak pro dnešek jen pokus,vyfotit na manuál nože......

166.den-15.02.2009-neděle

Dneska to trošku ošidím,házím fotky ještě ze včerejšího výletu,sem jich nacvakala zase spoustu,dneska jsme se chystali zase na výlet,ale Adéla slehla zase s teplotou,tak se trčelo doma,zkoušela jsem malý vodopád,ale kompozice děsná,trčela jsem hlavou dolů...

165.den-14.02.2009

foto "vrátka"-Nikon D40,závěrka clony f/5,6,expo 1/80s,ISO 200,ohnisková vzdálenost 62mm,blesk ne
Dneska jsme si udělali malý výlet,pár kilometrů od nás stále ještě stojí populární zřícenina hradu OKOŘ,musím říct,že dneska jsem prvně fotila jen na manuál a na Adélku jsem úplně zapomněla,teda myslím,fotit jí!!!Tak hážu svoje úplně první ruční pokusy...

164.den-11.02.2009-středa

Máme doma tři morčátka,dvě žijou s náma v pokoji,třetí si kraluje v pokoji u Michala,Adélka je zbožnuje a pořád je tahá,postivě je v chování střídá,aby jim to nebylo líto,tohle je jeden z nich,jmenuje se "Voříšek"-nevím proč,prostě je to jeho jméno....

163.den-09.02.2009-pondělí

Dneska se u nás vařila brokolice..pro někoho pochutnání,pro jinýho hrůzná jen myšlanka na tuhle zelenou věc,pro někoho občas nutnost...Adélka vyvalila oči a vykřikla:"tohle není pro mě,že nééé"...už jsem jí to ani nenabízela,nebylo to pro ní,ale pro mě,ach jo,ta kila!!!

162.den-22.01.2009

Tohle byl pro mě den troku vyjímečný.Adélka měla dneska svůj první malinký minikoncertík,zahrála jenom jednu skladbu,krátkou dětskou písničku,ale byla ohromná,klepala se trémou a já byla pyšná...

Ten čas tak běží.....

Ne,opravdu jsem nezanebřela na svůj projektový blog,občas si v něm sama polistuju zpátky a říkám si,že snad není takový problém každý den jednu fotku pořídit a vložit sem,na památku,aby mi ten den připomněla....foťák je pořád připravený,ale....tech ale je spousta,prostě říct nestíhám,je moc snadný...zanedbávám a neustále odkládám...jo,to už zní jako pravda.Pořád lítám mezi focením a scrapem,oboje na plno dělat tak nějak nejde a já si prostě jen nemůžu vybrat co vyhraje....když vidím skvělý ločko,mám chut se do toho taky pustit,na druhou stranu,naprosto úžasný fotky bez jakékoli přízdoby mě taky zvednou ze židle....neumím se rozhodnout......tenhle blog si nechám a budu ho doplnovat postupně,tak,jak to příjde,dneska už vím,že nedokážu 365 zvládnout,ale pokud se mi nějaká fotka povede,nebo bude pro mě nějak důležitá,ale to bývají obvykle všechny,ráda se tady s váma o ní podělím...jen jsem přišla říct,že tady u mě to pojede dál,ale pomaloučku polehoučku...mám se co učit a k tomu mi určitě pomůžou i návštěvy vašich blogů a zkušenosti těch,co jsou mnohem dál než já kdy budu...každopádně fotografie je něco strašně úžasnýho...to na vždy zachycení momentu....vždycky budu tenhle způsob zachycení historie obdivovat a milovat.....